KDO VYNALEZL GUMÁKY?
Amazonští indiáni si vyráběli instanční gumáky už odnepaměti prostě tím, že se postavili po kolena do tekutého latexu a nechali ho zaschnout.
Holínky navržené pro vévodu z Wellingtonu (a v Anglii po něm též pojmenované) se v roce 1817 vyráběly z kůže. První gumáky se objevily až roku 1851, tedy rok před vévodovou smrtí.
Když se guma začala poprvé zkoušet jako oděvní materiál, byly výsledky katastrofální, neboť se buď v horké vodě rozpouštěla člověku na těle, nebo v zimě tuhla jako žula. Průlom přišel v roce 1839, kdy Charles Goodyear doma zahříval kaučuk smíchaný se sírou a vyšplouchlo mu přitom pár kapek na sporák.
Goodyearův příběh je střídavě inspirativní a tragický. Celý život se potýkal s chudobou – šest z jeho dvanácti dětí zemřelo na podvýživu -, ale kaučukem byl posedlý a nikdy se nevzdal snahy zlepšit vlastnosti materiálu, kterému říkal „rostlinná kůže.“
Proces, který náhodou objevil, vyřešil problémy gumy tím, že jí dodal stabilní konzistenci. Ve svém nadšení ukázal Goodyear vzorky Thokmasu Hancockovi a Charlesi Macintoshovi, z nichž se pak stali úspěšní britští obchodníci s gumou.
Po analýze vzorků se jim podařilo proces napodobit a roku 1843 si ho nechali patentovat pod názvem „vulkanizace“ podle římského boha ohně. Goodyear je neúspěšně žaloval a jako již několikrát se musel odebrat do vězení pro dlužníky – čili do svého „hotelu“ jak mu s oblibou říkal.
Zemřel sice stále po uši v dluzích, ale všeobecně uznávaný pro svou prozíravost a vytrvalost. jednou napsal:“Život by se neměl poměřovat výhradně dolary a centy. Nechci si stěžovat, že já jsem sázel a jiní sklidili plody. Člověk má důvod k lítosti, pouze když zaseje a nikdo nesklidí.“
Čtyřicet let po své smrti se stal nesmrtelným, když zakladatelé firmy Goodyear Rubber Copany, která je dnes ve svém oboru největší na světě, pojmenovali podnik na jeho počest. V roce 2005 dosáhla firma obratu 19,7 miliardy dolarů.